Kounovské kamenné řady aneb české Stonehenge

neděle 4. říjen 2009 15:02

Parez, kámen, kámen, parez, mlází... takto dnes vypadá jedna z nasich nejunikatnejsich kulturnich pamatek. A mozna i ta vubec nejstarsi.

V krajině Džbánu, nedaleko za Prahou, na jedné z mnoha tamních náhorních opukových rovin, se nachází nejvýznamější megalitická stavba střední a východní Evropy - Kamenné řady u Kounova. To je zhruba tak vše, na čem jsou vědci zatím schopni se shodnout. Účel stavby, přesná doba jejího vznku i její původní podoba jsou doposud zahaleny tajemstvím. To však magii místa nikterak neubírá, naopak: tichý návštěvník si z něj odnese silný prožitek - duchovní, mystický, ojedinělý. Státem již přes třicet let chráněná kulturní památka však v sobě skrývá mnohem větší potenciál, než si kounovští uvědomují.

Megalitickou kamennou stavbu u Kounova (přičemž podobné lze nalézt i v jeho vzdálenějším okolí) tvoří 14 (někdy se uvádí 15) rovnoběžných kamenných řad v délce mezi 400 až 450 metrů, tvořených 2500 křemencovými a slepencovými balvany různé velikosti (v průměru nejčastěji kolem 80 cm). Poprvé na ně upozornil jeden místní učitel ve 30.letech minulého století. Správně si povšiml, že tyto kameny nepocházejí odnikud z blízkého okolí, v němž je dominantní horninou opuka. Byly tedy na své místo dopraveny ze vzdálených lokalit, nejpravděpodobněji z Českého Středohoří, kde se podobným balvanům říká odnepaměti "sluňáky".

 

Od té doby k sobě řady přitahují zástupy vědců, archeologů a historiků, kteří ale zatím nebyli schopni zodpovědět ty nejzákladnější otázky účelu jejich vzniku. Existuje ale celá řada hypotéz a je na návštěvníkovi, ke které z nich se přikloní. To jediné, co můžeme na základě archeologických průzkumů zatím s jistotou říci je právě jen to, že se skutečně s největší pravděpodobností jedná o jednu z našich nejvýznamějších kulturních památek, která nemá nikde ve střední a východní Evropě obdoby.

 

Megalitické stavby se v Evropě začaly objevovat především s příchodem Keltů. Ty nejjednodušší - menhiry - jsou neopracované nebo jen hrubě otesané kamenné stély zasazené do země. Jejich funkce byla s největší pravděpodobností astrologická. Prokazatelných menhirů u nás najdeme 25. Ten nejznámější, rovněž Džbánský, stojí v poli nedaleko Klobuk. I z toho lze odvodit, jak vzácnou a unikátní stavbou Kounovské řady ve svém rozsahu jsou.

Stále mnozí lidé věří tomu, že se jedná o dílo UFO, neboť je to nejspíš přijatelnější, než představa, že se s mnohatunovými balvany někdo vláčel z velké dálky, do prudkého kopce, kde je pak vyskládal do pravidelných řad. Poslední průzkumy však skutečně naznačují, že máme co do činění s naprosto unikátním nálezem, nemajícím obdoby. Podle řad i jejich největších balvanů lze totiž zcela přesně zaměřit pozici slunce při východu a západu v dnech slunovratů a rovnodennosti. Stejně tak z nich lze vyčíst pohyb Měsíce a jeho fáze. Teorie, že se jedná o důsledek zemědělství, byla zcela vyvrácena.

V bezprostřední blízkosti řad, jen několik metrů od nich, objevili archeologové halštatské hradiště (počátek našeho letopočtu), přičemž na základě nálezů potvrdili, že původ kamenných řad je mnohem starší. Téměř na tomtéž místě pak byly objeveny stopy po ještě starším osídlení, pravděpodobně 1500 až 2000 let před Kristem - a této době se již vznik řad blíží více. Jistotu ale stále ještě nemáme. Je docela dobře možné, že řady jsou staré i přes 6000 let, přičemž původní počet kamenů mohl přesahovat i číslovku 8000 ! Je to způsobeno především tím, že na komplexní archeologický průzkum ještě nikdo nezískal grant. Pouze na třech místech, v okolí největších kamenů, byly provedeny sondy, které ale světlo do celé záhady nevnesly.

Tragickou skutečností je, že ačkoli stavba přečkala celá tisíciletí pravděpodobně bez vážnější úhony, posledních sto let její podobu nevratně změnilo. Ty největší, několikametrové balvany, byly odvezeny a rozdrceny k průmyslovému využití. Ty, které zůstaly, pak místní sedláci a chmelaři používali ve velkém jako sloupků k ukotvení chmelnic, prostí lidé je dávaly do základů svých chalup a moderní člověk pak nejeden balvan přemístil na svou zahradu. Je velké štěstí, že zůstaly zachovány víceméně přesné mapky a nákresy s přesně vyznačenou polohou jednotlivých kamenů, a to i těch, jež už na místě dávno nejsou - alespoň v této podobě máme tedy představu o jejich původním vzhledu.

Co neodnesli lidé, to poničili lesníci se svými traktory. Spousta balvanů je odchýlena ze svých os, mnohé jsou rozpukané, poničené.... stále ale jich je neuvěřitelné množství a jejich uspořádání bere dech.

Nedokážu vysvětlit, proč místní tuto svou největší, a prakticky jedinou, chloubu neopečovávají tak, jak by si zasloužila. Ještě před pár lety řadami prorůstala neprůchodná změť mladých smrků a borovic, takže samotné řady nebyly téměř vidět. Konečně někoho napadlo toto mlází alespoň podél všech řad prosekat. Přesto, při jejich návštěvě, procházíte nevzhledným, suchým, temným lesem bez života. Ten největší dochovaný kámen - GIBBON I (váží přes 6 tun) je vklíněn mezi suché kmínky vejmutovky tak nešťastně, že ponurost okolního porostu nedovolí většině návštěvníků jeho atmosféru vychutnat.

Kdyby se náhorní plošina vymýtila (což by, vzhledem k hustotě porostu, nebylo úplně snadné) a na temeni se udržovala pastvina, pak teprve by Kounovské kamenné řady ukázaly svým návštěvníkům svoji monumentalitu. Jsem v tomto mírným optimistou - když jsem viděl, jak citlivě a správně lesníci hospodaří v okolních lesích, kde skutečně probíhá tzv. probírková těžba, kdy jsou na místě ponechávány staré a zdravé buky a kácí se modříny, borovice, smrky - moje srdce se zaradovalo. Podobný přístup k našim lesům je zatím stále ještě vzácností. Ovšem stav náhorní roviny se samotnými řadami je vskutku tristní. Stromy podél řad se sice vykácely (lesík tudíž protíná 14 úzkých rovnoběžných průseků), ale pařezy už nikdo neodstranil. Při pohledu na řady tedy přesně nevíte, co je balvan a co už pařez... jejich rovnoběžnost i osa jsou tak opticky zcela poškozeny a ubírají celkovému dojmu.

I přes to, že kounovské návrší, zvané Roviny, je takto tragicky zarostlé, lákají kameny návštěvníky z dalekého okolí. Pořád tu někdo je... nechápu, že si místní zastupitelé neuvědomí, že v Kounovských řadách mají svůj největší poklad - kvůli ničemu jinému do Kounova nikdo nikdy nepřijel a nepřijede. To, že stát o svou kulturní památku už vůbec nejeví zájem, mě naopak nepřekvapuje. Vypadá to vskutku velice podivně, avšak typicky česky: Informační tabule při silnici na Karlovy Vary lákají.... naučná stezka informuje.... lidé se zájmem chodí... ale cedule s nápisem "státem chráněná kulturní památka, nejvýznamější megalitická stavba střední a východní Evropy" rychle mizí za smrkovým mlázím. Odlesnit Roviny znamená dopřát této unikátní památce zaskvět se ve své dochované kráse a síle, znamená rozkrýt dech beroucí výhledy z temene stolové hory do dalekého okolí, na Džbán, na České Středohoří, na hradbu Krušných hor... Být nahoře louka, stane se - jsem si jist - jedním z nejnavštěvovanějších turistických míst celého regionu.

I když se tomuto stavu zatím příliš nepřibližují, mohu návštěvu Kounovských kamenných řad jen a jen doporučit; zvlášť nyní, na podzim, kdy opukové stráně Džbánu, jedné z našich nejstarších kulturních oblastí s osídlením datovaným do doby před 10 000 lety, hýří barvami a ostré slunko dává vyniknout tajemnosti těchto míst, na kterých je dochována pravděpodobně naše nejstarší a nejmagičtější kamenná stavba vůbec.

Petr Krejčí

Pan MŘady v Kounově20:4413.12.2012 20:44:20
Miroslav ProvodNové poznatky01:1018.1.2011 1:10:54
evelínaTvrzení15:0719.1.2010 15:07:38
sebekDoložte prosím Vaše tvrzení23:0116.1.2010 23:01:50
EvelínaKounovské řady - z pohledu turistů18:3326.12.2009 18:33:13
vladimir bosakmám dům kousek od Kounova ve Vlkově16:555.12.2009 16:55:27
marekTo jistě,13:395.10.2009 13:39:03
P. KrejčíSudety13:295.10.2009 13:29:51
marekK té paměti místních lidí:13:135.10.2009 13:13:11
marekHerdek, teď jsem napsal12:545.10.2009 12:54:23
P. KrejčíSluňáky12:335.10.2009 12:33:21
marekJojo, tam se chystám už roky08:105.10.2009 8:10:23
P. KrejčíPane Jirko Bé Heřmánku,22:254.10.2009 22:25:39

Počet příspěvků: 21, poslední 13.12.2012 20:44:20 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy