Rozkradená země na pokraji chaosu

středa 6. leden 2010 14:08

Navzdory tomu, že jsem bytostným optimistou, přestávám doufat v návrat správy věcí našich do rukou moudrých, zodpovědných a kvalifikovaných lidí. Bývalým pracovníkům zahraničního obchodu, estébákům, vekslákům, komunistickým papalášům a jim podobným „produktům“ socialistického Československa už dávno nestačí, že v kuponové privatizaci urvali co se dalo. Přebytek majetku asi neposkytuje žádoucí množství adrenalinu; to dodá spolehlivě jen jedna věc: politická moc. Teprve s ní můžete všechno; především pak být morálně i mravně úhonný, leč beztrestný.

Obávám se, že právě prožíváme jedno z temnějších obobí naší novodobé historie. Zakladatelé Československého státu ve svých hrobech nejspíš rotují jako na rožni – jedna jediná jejich idea, se kterou budoucnost naší státnosti spojovali, dnes nemá své plnohodnotné uplatnění v praxi. Pravda a Láska slouží jako nadávky, Lež a Podvod  spokojeně hnízdí i v soudcovských talárech, Nenávist a osobní Zášť se staly nezbytnými atributy současného vrcholného politika a manipulace s občany se odehrává dokonce i pod záštitou prezidentské standarty – viz. známý „boj“ proti Lisabonské smlouvě pomocí hluboce zakořeněného, komunisty implantovaného, strachu z někdejších sudetoněmeckých spoluobčanů.

            Ať hledám příčiny našeho současného srabu tam či onde, vždy skončím u stejného závěru: za vše může Paměť. Respektive její ztráta. A to už dokonce i ztráta paměti krátkodobé. Snažím se rozvzpomenout, kdy to celé začalo… a první, co mě napadá, je dávný případ autonehody jistého poslance, kteří řidil pod silným vlivem alkoholu. Vybavuju si, kterak policie měla svědky nehody i svědky poslancovy opilosti, dokonce i svědky toho, že skutečně za volantem seděl on. Ale pak se odkudsi vzal termín „vozidlo řízené osobou blízkou“. Paragraf, který do té doby téměř nikdo neznal – tedy určitě ne většina obyčejných a slušných lidí, což je kategorie, které se český politik zpravidla velkým obloukem vyhýbá. Dotyčný poslanec pak nejen, že nebyl potrestán, ale nemusel zaplatit ani korunu. O rezignaci na funkci v českém prostředí snad mluvit nebudeme vůbec, nebylo by o čem.

            Taky se mi vybavují aféry dnešního prezidenta z doby, kdy vedl ODS. Mrtví sponzoři, anonymní dárci, podezření na švýcarská konta, údajné podezřelé nákupy nemovitostí atd… což vyústilo v tzv „Sarajevský“ atentát, který ale měl paradoxně nakonec opačný efekt, než se všeobecně očekávalo: k zodpovědnosti byl hnán jediný člověk, „pokladník“ ODS a jeho trestem bylo odejití z funkce. Zodpovědnost vedení strany nula nula nic.

            Klausův nástupce ve funkci přesedy ODS, falešný a prázdný Topol, to už snad je téma na Kmotra po třiceti letech. Na lyžovačku tryskáčem, na jachtu s lobbisty, na novináře s Dalíkem, na vilu bez plavek, na bilboard s celou rodinou, do bytu se slevou a do Sněmovny s prostředníkem (vztyčeným). Do vnitra s Langerem, do dopravy s Řebíčkem, přesně v duchu rčení ‚kozel zahradníkem‘ či spíš ‚pod svícnem největší tma.‘

            Co na to opozice? Do čela s Paroubkem! – v tom jménu už je dnes skryto tolik jinotajů a synonym, že samo o sobě vystihuje nejlépe to, co se před tím dalo vyjádřit snad jen slovem Žumpa.

            Pak už jen stačilo nasadit do parlamentu za jedny Tluchoře a za druhé Haška, aby své ovečky směrovali při hlasování tam, kde bylo potřeba je mít. Parlamentní demokracie ve své vrcholné podobě.

            Kdo byl kdy potrestán? Kdo byl kdy usvědčen? Kdo byl dohnán k zodpovědnosti za své činy? Novináři, páněm Bendou mladším, kovaným plzeňským právníkem, jehož náhubkový zákon měl jediný účel: zabránit propírání kauz politiků na veřejnosti. Novinář je totiž ještě tak tím posledním, kdo by mohl mít zájem na odhalení pravdy, soudů se bát netřeba. Jediný soud, který nám háže klacky pod nohy, je ten Ústavní, ale s jeho dehonestací nám hravě pomůže hlava státu, takže vlastně není co řešit.

            A tak vstupujeme do nového roku provázeni projevem pana prezidenta, který po zásluze sklízí posměch snad ze všech stran. Ale už si nepamatujeme na jeho projevy minulé, už si nepamatujeme, jak ještě před pár měsíci považoval ekonomickou krizi za něco, co nás de fakto mine – díky české koruně, už jsme zapoměli snad i na to, že nakonec podepsal něco, s čím bytostně nesouhlasil a co ve své podstatě považuje za zhoubné, aby nás všechny ještě před tím vtáhl do špinavé hry o sudetských Němcích a jejich kořistnických nárocích, o kterých nikdy před tím z jeho úst nepadlo snad ani slůvko… účelovost, jak má být. Podstatné je vydat, ještě coby hlava státu, co nejvíce knih, protože to jediné zajímavé na nich je právě jen ta kuriozita, že jejich autorem je prezident evropské země. K tomu nám dopomáhej soukromá ruská ropná společnost.

            Takže letecké záběry na zasněžený Hrad, prostříhané těmi z návštěvy Obamy, papeže a Medveděva a pak už jen prázdná, neadresná slovíčka a zakuklené výzvy k boji proti Topolánkovi, občanské společnosti, ekologii. Jen ne proti Paroubkovi – jednou podržím já jeho, podruhé on mě. Hlavně nemyslet na své okolí, nevidět svět v souvislostech, myslet si, že jsme ostrovem sami pro sebe, že nikoho dalšího nepotřebujeme, a že nikdo další nepotřebuje naši pomoc – raději šoupněte stovku sousedům, než abyste ji posílali nějaké organizaci na druhé půlce zeměkoule. To nejdůležitější poselství ale je, že nemáme myslet na budoucnost. Co sníme teď, co vytěžíme dnes, co zpeněžíme v tento okamžik – jen to má svou cenu, jen to má svůj smysl. Co bude zítra, to ať si navymýšlejí autoři sci-fi. Proč si dál neřezat větev, na které sedíme, když se jejího pádu dožijí nejspíš až naši synové či vnukové – a co je nám po nich? My také nedlužíme nic našim předkům; svět vznikl prakticky až Naším narozením a s Naším odchodem z něj zase zanikne.

            Český stát je rozkrádán od hlavy k patě. Vlajkové lodi českého průmyslu nám většinou už nepatří, naši zemědělskou půdu sami nabízíme investorům k zastavění nevzhlednými hangáry, z tzv. ekologických aktivit si zvolíme tu nejvíc neekologickou – větrné elektrárny na horizontech naší krajiny, ale ty důležité věci, jako je správná péče o naše lesy, náprava melioračních škod z dob minulých, fragmentace zemědělské krajiny pomocí tradičních remízků a hájků, prostě kroky, které jednoznačně vedou k ozdravení (a zejména pak ke zmírnění katastrofických povodní posledních let), ty považujeme za prospěchářské aktivity podivně definované skupinky „ekologistů“, proti kterým je třeba bojovat veškerou politickou silou. Mohlo by se totiž stát, že jim naroste hřebínek a už by nebylo možné ani postavit si svou obludnou haciendu, obehnanou vysokou zdí, v Chráněné krajinné oblasti, bez patřičných povolení… nedej bože, aby se tyto černé stavby začaly bourat tak, jako se bourají načerno postavené kadibudky či špatně zvolená střešní okna na stavbách obyčejných smrtelníků – rozuměj nepolitiků.

            Tam, kde je zločin bez trestu, chybí řád. Kde chybí řád, nastává chaos. Jak se vám v něm žije?

Petr Krejčí

HUMWnLEPMGwWToQsYdxvFuZoMLpM17:1614.7.2011 17:16:56
MHEqwtkymoQfMzsIVmsMkTDPnxvN14:2313.7.2011 14:23:05
bHnPSbeBWpkboPyAnNjsqlJSJqa10:5413.7.2011 10:54:36
Jaroslava BrožováZažila jsem11:1413.1.2010 11:14:31
vladimir bosakbosak.bigbloger.cz13:338.1.2010 13:33:21
vladimir bosakLidovky10:078.1.2010 10:07:54
vladimir bosaksoukromá korespondence21:097.1.2010 21:09:46
Dipl. Ing. Alex Stahl, SiFi obcan EUAno, u nas v nasi krasne EU20:397.1.2010 20:39:54
P. KrejčíNo, paní Marie,20:297.1.2010 20:29:00
marieale prezident jí udělil milost20:177.1.2010 20:17:02
Jan:-)))20:097.1.2010 20:09:40
dr.med.cerny, obcan EU , Stuttgartothograficke enigma ci spise nejasnost19:277.1.2010 19:27:42
dr.med.cerny, obcan EU ale ne Ceskazverejnovani soukrome korespondence na internetu19:197.1.2010 19:19:52
dr.med.cerny, obcan EU ale ne Ceskajiste individualni nahled19:147.1.2010 19:14:23
VanekPane Blogmen (Žáčku, Košický...?),18:007.1.2010 18:00:08

Počet příspěvků: 68, poslední 14.7.2011 17:16:56 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy