Sardínie bez průvodce

středa 11. květen 2011 10:52

Před každou větší cestou obvykle nakoupím všechny dostupné průvodce danou oblastí, i když na jejich doporučení zpravidla ne úplně dám. Nejvíc inspirace před cestou čerpám z Google Earth, kde lze najít nekonečné množství tipů od lidí z celého světa.

V případě Sardínie jakoby řádil nějaký echt výkonný šotek, nedovolující vydavatelům turistických průvodců odvést kvalitní práci. Být to jen na nich, viděli bychom ze Sardínie jen méně zajímavý zlomek. Zatímco si v bedekrech přečtete lecos o místních specialitách, s nimiž se tu však nikde nesetkáte, o největších vodopádech ostrova, o sopečných jezerech na temeni tabulové hory, o vodopádu padajícím z útesů přímo do moře... a o spoustě jiných výživných míst slovem nezavadí.

P4140324.jpg

Horské vesničky v divokých vápencových skalách se téměř každých 150 let stěhují v důsledku sesuvů o kus dál. Celá vesnice se sbalí, rozeberou co se dá a obsadí bezpečnější místo, kde znovu postaví své domy. V krajině tak čas od času, pod nějakou dominantní skálou, narazíte na zcela opuštěné venice duchů.

P4140326.jpg

Hned za vesnicí Ulassai je tento nádherný vodopád, o kterém se nikde nedočtete a ke kterému nevede ani žádná značená stezka, i když je velmi snadno dostupný. V deštivých dnech přepadává voda přes skalní hranu souvislým závojem o šířce 250 metrů. Na fotografii je vidět optický klam, kdy zčeřená voda, padající dolů, přechází ze slunce do stínu, ve kterém není dobře vidět, takže to vypadá, jako by voda padala jen do půlky skal a tam se záhadně ztrácela. Představu o vydatnosti toku dávají zpěněné kaskády ve svahu pod vodopádem.

P4140337.jpg

Ačkoli to i zblízka vypadalo jen jako nevinný čůrek, napájí vodopád poměrně divokou říčku

P4150359.jpg

Zbarvení některých endemických tořičů a jejich vzhled jsou fascinující.

P4150365.jpg

A fascinující - v pravém slova smyslu - je i největší a nejzachovalejší nurage na Sardínii. Všichni průvodci unisono tvrdí, že na temeni kuželovitého vrchu byly odjakživa patrné jakési základy, ale teprve přívalový liják a následný sesuv odhalily, že uvnitř kopce je památka světového významu, srovnatelná jen s pyramidami. Mluvil jsem přímo s odborníkem z Barumini, kde se nurag, kterým nás zasvěceně provedl, nachází , a ten se historce pobaveně smál. Dobře ji zná.

P4150362.jpg

Pravda je ovšem taková, že mohutnou megalitickou pevnost i s přilehlou vesnicí (tehdy celým královstvím) využívali ještě staří Římané, a pak teprve byla záměrně zavezena zeminou a sutí, čímž byla vlastně zachráněna. Lidé v okolí po staletí uchovávali v paměti, že kopec ukrývá obří nurage, a věděli to i archeologové. Ti také postupně odkryli celou pevnost, aby zjistili, že se dochovaly celé komnaty, věže, ochozy...

P4150372.jpg

V této kruhové místnosti byly nalezeny rituální předměty a střepy nádob se stopami aromatických olejů. Poloha vůči hlavní věži a světovým stranám rovněž napovídá, že šlo o posvátný prostor, určený pravděpodobně mystické lázni. Oblouk v pozadí není průčelí, nýbrž zbytek megalitické pece.

P4150010.jpg

Giara je rozsáhlou čedičovou tabulovou plošinou o rozloze trojnásobku Prahy. Převyšuje okolní krajinu o 300 metrů, čímž se od ní izoluje. Je tak jakýmsi ostrovem na ostrově a představuje jeden z nejúžasnějších přírodních fenoménů planety. Na jejím plochém a nedozírném temeni se rozlévají početné skupiny mělkých sopečných jezer a jezírek, která přes léto z velké části vyschnou. Na jaře je však Giara vodou přímo nasátá. Když pak v dubnu hladiny jezer rozkvetou miliardami bílých kvítků, promění se čedičová pláň na pravý ráj.

P4150014.jpg

Voda je i tam, kde vypadá, že není, takže balvany, rozeseté po celé pláni, se náramně hodí. A doskákat po nich až k jezerům se taky hodí: tam totiž je největší naděje na spatření endemického zakrslého druhu koně, tzv. giarských koníků, kteří tu doposud volně žijí.

P4150381.jpg

Měli jsme neuvěřitelné štěstí. Hned u prvního jezera se na protějším břehu páslo stádo giarských koníků. Díky protivětru (vítr zde fičí téměř pořád, proto jsou koruny korkovníků deformované jedním směrem) jsme se k nim přiblížili téměř na dosah. Byli jsme dokonce tak blízko, že na nás jeden hřebec vyběhl. Naštěstí jsme byli rychlejší :-))

P4150376.jpg

Hříbě zakrslého giarského koníka v porostu bílých květů, které člověku sahají maximálně po pás.

P4150378.jpg

...a se svojí matkou

P4150397.jpg

Půvab sopečných jezer Giary se dá věrně zprostředkovat jen stěží

P4150406.jpg

Otevřená hladina některých jezer už byla úplně pohlcena květy. I v těch nejplytších mělčinách, které jsou na první pohled odříznuté od nevysychajících vod, jsou rybky.

P4160043.jpg

Nakonec znovu tořič, hned tři různé druhy. Tyto orchideje patří k mým nejoblíbenějším; pro jejich variabilitu, nápaditost, nenápadnost, jednoduchost i rafinovanost... i pro jejich úzkou vazbu na konkrétního opylovače, jehož samičky se snaží napodobit.

P4160026.jpg

To prostě nejsou jen kytky....

P4160031.jpg

... ale i bytosti

 

Pokračování příště :)

Petr Krejčí

Tomáš JubánekKrásný článek, krásné fotografie00:0018.5.2011 0:00:42
P. KrejčíOrchis08:3813.5.2011 8:38:06
la.mi(Michaela)re:re:co jsem nevedela?20:2612.5.2011 20:26:47
TondaRe. Co jsem nevedela?19:4612.5.2011 19:46:05
la.mi(Michaela)mily pane cerny18:3812.5.2011 18:38:56
P. KrejčíMáte svatou pravdu,13:3012.5.2011 13:30:59
cernymily pane Krejci11:5912.5.2011 11:59:32
cernymila pani lami11:4812.5.2011 11:48:38
P. KrejčíDěkuju11:2812.5.2011 11:28:54
la.mi(Michaela)re: cerny08:1112.5.2011 8:11:43
cernynadherne pohledy21:0511.5.2011 21:05:01
josef hejnaZase upřimný a20:5811.5.2011 20:58:41
JB001Moc pěkné fotky i povídání z míst20:3211.5.2011 20:32:40
la.mi(Michaela)Opět mohu jen s úžasem13:2011.5.2011 13:20:09
Ziphezke....13:1011.5.2011 13:10:03
MirekTo je fakt nářez12:4711.5.2011 12:47:18
NULIKrása, jak praví11:3911.5.2011 11:39:50
monika m.Krása, krása,10:5511.5.2011 10:55:23

Počet příspěvků: 18, poslední 18.5.2011 0:00:42 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy