Kalivodské "chrámové" bučiny, srdce Džbánu

sobota 13. červenec 2013 11:41

Nejen středočeši znají Voděradské bučiny, rozsáhlou národní přírodní rezervaci. O pravděpodobně nejrozsáhlejším komplexu bučin Středních Čech u Kalivod, v jádrovém území PP Džbán, však slyšel málo kdo. Přitom Džbán zde svými hodnotami dalece převyšuje leckterá CHKO.

Džbán paradoxně těží z blízkosti Křivoklátska, Středohoří či Českého krasu - nebyl doposud turisty objeven, a jen tak zřejmě nebude. Je to krajina rozlehlé opukové plošiny, rozbrázděné hlubokými "dolíky", jak se pomístně říká zdejším údolím, vymezené vůči okolní krajině příkrými, často lesnatými svahy. 

      Botanicky i zoologicky se jedná o jedno z nejpozoruhodnějších, ale doposud nejméně probádaných míst českého vnitrozemí.

       Absence výrazných krajinných dominant je nahrazena množstvým dobře skrytých krás, z nichž leckteré se nenechají potkat hned napoprvé.

 

DSC_0675a.jpg

Když jsem poprvé, "nic zlého netuše", vstoupil z pastviny do tohoto bukového lesního světa, spontánně jsem otevřel ústa úžasem. Téměř čistá bučina, samovolně se zmlazující, s bohatým podrostem, od nevidím do nevidím. Téměř žádné rušivé elementy, přitom stále ještě nejde o chráněné území. Ukázkový příklad toho, jak někteří revírníci umějí les mít opravdu rádi. Les, ve kterém se těží, ale přesně tak, aby byla zachována přírodní podstata a duch lesa.

 

DSC_0680a.jpg

Ten údiv z lesa nepomíjí...

 

DSC_0681a.jpg

... naopak. Vstupujeme do hlubokého údolí a přehlížíme několik typů bučin, od květnatých přes okroticové, až ke kyselým.

 

DSC_0683a.jpg

Zevnitř les působí takřka nekonečným dojmem. Nejkrásnější jsou tzv. chrámové bučiny, porosty starší sta let. 

 

DSC_0720a.jpg

Na dně Kalivodského dolu, nad potočním luhem a nivními loukami poletuje řada motýlů. Například nápadně oranžová babočka bílé cé.

 

DSC_0723a.jpg

... tady to asi opravdu myslí vážně... les je plný ptačích budek - téměř zde totiž chybí nejstarší stromové patro, dožívající a rozpadající se staré stromy, které by skýtaly doupným druhům ptáků přirozená hnízdiště. Téměř na každém kroku lze vnímat lesnickou citlivost, čistou práci, i když hned za kopcem už se těží holosečně a ve velkém.

 

DSC_0737a.jpg

První z řady rybníků kalivodského dolu je věčně studený, ale stále čistý. 

 

DSC_0739a.jpg

Chataři si "svůj" rybníček žárlivě stráží, vodohospodáři o tom vědí své... i díky tomu to zde vypadá pořád jako dřív. Nad malou chatovou osadou se zvedá Džbán do svého podhorského, bukového charakteru.

 

DSC_0743a.jpg

Řada polí byla v posledních letech zpátky přeměněna na pastviny, což krajině nesmírně ulevilo a prospělo. 

 

DSC_0746a.jpg

Pohled z bučin rámuje poměrně rozlehlý fragment idylického středočeského venkova.

 

DSC_0757a.jpg

Nad širokým údolím "Kalivod", ve svém závěru výrazně členitým, se ze všech stran vypíná džbánská náhorní plošina. Evropa si cenného území všimla, zařadila je mezi své významné přírodní lokality. Ve Džbánu je sice i pár maloplošných chráněných území, nezřídka však se předmět jejich ochrany přesunul daleko za jejich hranice, takže se dál chrání kusy krajiny, kde už není chránit co a jiné části, překypující ohroženými druhy, zůstávají bez povšimnutí. V případě Kalivodských bučin to zjevně vůbec nevadí, daří se v nich hospodařit tak, že jim to spíše prospívá, než destruuje.

 

DSC_0752a.jpg

Když se tak tím lesem procházím, napadá mě, že kromě lesníků tady asi dobře fungují i myslivci - podrost není kompletně ožraný, jako všude v širším okolí, není ani rozrytý. Sice i zde je většina lesního kvítí okousána, ale přesto se v omezené míře rostlinám daří vykvétat, což je například v nedalekých rezervacích zcela nemyslitelné. 

        Myslel jsem nejdřív, při pohledu z dálky, že fialové květenství (na fotografii vpravo) patří nějakému zvonku. Odpovídala tomu velikost květů i místo růstu. Čím blíž jsem té kytce byl, tím více jsem užasl. Tvářila se téměř jako velmi vzácná lesní orchidej, okrotice červená, ale nechtělo se mi tomu věřit. Ve Džbánu sice má své lokality, její výskyt v Kalivodách je známý, ale její květy jsou zpravidla mnohem menší, nižší a ani barva nebývá u nás tak výrazná.

DSC_0747a.jpg

Znovu úžas. Byla to okrotice červená, s květy velkými tak, že podobné exempláře jsem viděl jen v italských horách. 

 

DSC_0770a.jpg

Okrotice zpravidla kvetou tak, že byste řekli, že jsou to stále poupata. Okrotice v "Kalivodách" oproti tomu otevírají svou eoticky vyhlížející náruč jak jen to jde.

 

DSC_0771a.jpg

Bučinám s poměrně chudým bylinným patrem, avšak s významným zastoupením okrotic (bílých, červených, dlouholistých), se říká okroticové bučiny.

 

DSCF0305a.jpg

Hluboký květ okrotice, smyslný a důmyslný, jako všechny orchideje.

 

DSCF0307a.jpg

Silně ohrožený druh naší přírody.

 

DSC_0767a.jpg

Bučiny jsou doslova plné dalších druhů orchidejí. Právě začíná vykvétat kruštík širolistý, zatímco jiné druhy kruštíků už jsou odkvetlé, stejně jako místy velmi hojné okrotice bílé.

 

DSC_0760a.jpg

Jen co si pomyslím, že tady by mohla stihnout vykvést i lilie zlatohlavá, už u ní stojím. Zbývá jí den, dva do rozvití.

 

DSC_0761a.jpg

A jen co si znovu pomyslím, že někde na světlince už by mohla kvést, mám ji u nosu.

Les, který "funguje", žije. Opravdová radost, na kterou už z našich lesů dávno nejsme zvyklí.

 

DSC_0756a.jpg

A znovu vystoupíme z chrámu lesa na jeho okraj, do otevřené staronové pastevecké krajiny.

Harmonie.

 

DSC_0772a.jpg

Vysekávám, strašně rád, poklonu těm, kteří se o tento les starají, kteří v něm hospodaří (těží). Toto je pohled do lesa, ve kterém těžba nedávno proběhla. Není co vytknout. Vida, že to jde, těžit kvalitní bukové dřevo, aniž by se tím likvidoval kvalitní bukový les se všemi jeho funkcemi.

 

DSC_0773a.jpg

Na uvolněný prostor se okamžitě slétávají byliny (hadinec). Ponechané buky mají možnost zestárnout. Žádné šmelcování kořenů, holoseče, strojová příprava půdy pro novou monokulturu. Tady se HOSPODAŘÍ, ne TUNELUJE. 

 

DSC_0775a.jpg

Rozsáhlé komplexy svahových bučin v závěrech dvou výrazných potočních údolí jádrového území Džbánu patří k nejodlehlejším koutům středočeské krajiny, jako by do ní už ani nepatřily. Přitom představují její nejpřirozenější charakter.

 

DSC_0777a.jpg

Tady stále ještě můžeme krajinou volně procházet, bez obav, že neprojdeme. Rozptýlená zeleň ji citlivě pohledově fragmentuje, kopíruje staré pěšiny, cesty, úvozy, potoky, hranice pozemků, nikdy ji ale neuzavírá do sebe. 

 

DSC_0778a.jpg

Takto "vnitřně", hospodářsky rozčleněná krajina pastvin, polí, lesa, drobných rybníků, neklade před poutníka překážky, ale naopak jej provází, nabízí řadu možností, simuluje cesty, vybízí k různým odbočkám.

 

DSC_0779a.jpg

 

DSC_0782a.jpg

Naše kulturní krajina vzešla z tvrdé práce našich předků. A jen tvrdá práce ji takovou uchová. Zaplať pánbůh za každého nadšence, který není jen řepkovým spekulantem, ale bere to od základů: vychází z přirozeností krajiny, nevnucuje jí, co jí není vlastní, co pro ni není tradiční. Tady se vrátili k pasení, k sečení luk, k produkci sena...

 

DSC_0785a.jpg

Takovéto obnovené rybniční tůně jsou dalším požehnáním pro krajinu. Zatímco v obyčejném přírodním parku (což je, jako by to nebylo nic) někdo takto vzorově krajinu spravuje, v jednom slovutném "chákáóčku" za humny se budují nové satelity (riziková záplavová území nevyjímaje) a ve druhém si své panství obhání monstrózní zdí (bez stavebního povolení) "kmotr z ODS"

Vždy jde jen o vůli lidí, kteří v daném místě žijí. A o jejich angažovanost v případě, že se jim něco nelíbí.

 

DSCF0295a.jpg

Na dně kalivodských dolíků, pod bukovými srázy, zůstává zachován další z cenných biotopů, nivní loučky, drobné mokřady, rákosiny, prameniště, staré břehové porosty podél potoků. 

 

DSCF0333a.jpg

Fascinující krajina Džbánu se ukáže jen při některých pohledech. Na Slovensku mají nádherné krasové planiny Slovenského krasu, my máme krajinnou obdobu tohoto fenoménu zprostředkovanou tabulemi Džbánu. Rovněž jsou nad krajinu "vyzdviženy" leckde o tři sta metrů, a i když to přirovnání v lecčems pokulhává, faktem je, že žádnou další, Džbánu podobnou krajinu, nemáme.

 

DSCF0345a.jpg

Je úlevou najít takový kus harmonické, živé krajiny, do které se po desetiletích intenzivního zemědělství vrátil tradiční styl hospodaření. Je-li toto jeden z důsledků ekonomické krize, pak bychom jí měli postavit pomník. S díky za obnovu naší krajiny.

 

DSCF0349a.jpg

Tam, kde i pole mají svou "osobnost".

 

DSCF0364a.jpg

Tam, kde se dá celý den "bloudit" zdánlivě nekonečnými bučinami a stejně "nekonečnými" pastvinami, aniž by byl člověk vystaven pohledu na něco nepatřičného, rušivého.

 

DSCF0309a.jpg

Až tady jednou vznikne přírodní rezervace, nebudou muset lesníci na své práci změnit nic. Naopak - jejím výsledkem je právě tento bukový chrám.

 

DSCF0365a.jpg

Krajina domova.

Foceno 10. a 12.7. 2013

Petr Krejčí

Alena HorováDžbánsko17:3526.7.2013 17:35:49
A.FuchsováDíky...16:4318.7.2013 16:43:55
ZipKrásné...19:4516.7.2013 19:45:25
Marek TrizuljakMíro, kápnul jste na to09:4614.7.2013 9:46:55
MíraKnížka09:3214.7.2013 9:32:41
Jan KouřilZ každého snímku, z každého slova20:2613.7.2013 20:26:03
Eva ŽaláOpravdu krásný kraj.20:1413.7.2013 20:14:18
Marek TrizuljakJosefe, taky jsem zaznamenal,19:4813.7.2013 19:48:10
josef hejnaPetr opakovaně psal, že mu nefunguje diskuse.18:0513.7.2013 18:05:15
Marek TrizuljakNaprosto fantastické - všechno12:5613.7.2013 12:56:57

Počet příspěvků: 10, poslední 26.7.2013 17:35:49 Zobrazuji posledních 10 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy