Půvab starých cest

středa 24. červenec 2013 10:10

Nechat se vést. Starými, zanikajícími, i novými cestami, lesními, polními, i lučními pěšinami.

DSC_0955a.jpg

Po čase se vydat výhradně po cestách, s důvěrou. Sdílet svoje kroky napříč časem se všemi, kteří po nich už šli i s těmi, co na ně teprve vstoupí. 

 

DSCF0418a.jpg

Tam, kde kdysi vedla cesta, je dnes les. Cesta se mu v průběhu staletí přizpůsobuje podobně, jako se mění koryto potoka.

 

DSC_0954a.jpg

Stará lesní cesta, kopírující vrstevnici, není zjevnou překážkou, les je stejný pod ní i nad ní.

 

DSC_0907a.jpg

Novější asfaltka už stihla erodovat lesní břeh. I v něm letos, ve třetí čtvrtině suchého července,  rostou praváci. Velcí, se suchem popraskanými klobouky, ale jinak zdraví. Cestou zřejmě nikdo moc nechodí...

 

DSCF0493a.jpg

Cesta z lesa a cesta do lesa. Stačí si vybrat.

 

DSC_0963a.jpg

Tudy vedla cesta z vesnice do vesnice. Už nevede.

 

DSC_0915a.jpg

Zde starou úvozovou cestu, zcela zarostlou (vpravo), nahradila pastvina. Přitom ještě před deseti lety se dalo mezi starými třešněmi, břízami a šípky projet i s vozem. Dnes houštím proklouzne snad jedině myš. Některé ztráty naší krajinu nepostihly před dávnými lety. Teď o ně přicházíme, pouhou lhostejností.

 

DSC_0838a.jpg

Čím dál vzácnější prvek krajiny: cesta, kopírující lesní lem zevnitř lesa, chráněna před letním žárem i slotou baldachýnem korun (zcela vpravo). A nový prvek zemědělské krajiny - biopás kolem pole, simulující místy právě takovéto zaniklé pěšiny.

 

DSC_0837a.jpg

Cesta, která vedla ze vsi do sadů, do staré třešňovky, na pastviny a do lesa.

 

DSCF0403a.jpg

Před tím, než se na chvíli ztratí v neprůhledném lese, nechá nás stará cesta rozhlédnout se směrem, kterým nás vede.

 

DSC_0839a.jpg

Tatáž cesta, stejně pokorná, jako pohodlná. Má svůj plán, svůj program.

 

DSC_0870a.jpg

Mezi poli lemovaná polním kvítím.

 

DSC_0898a.jpg

V lese okrášlená liliemi.

 

DSC_0887a.jpg

U louky rámovaná bělozářkami.

 

DSC_0888a.jpg

Bělozářky, jako hvězdy obtisklé během noci do země a nad ni... Září svou bělostí tak, že odráží měsíční svit. Stát na louce bělozářek za jasné noci, je jako stát uprostřed hvězdné oblohy.

 

DSC_0918a.jpg

Jsou cesty, u kterých na první pohled poznáte, že vás nezklamou, aniž byste nutně museli vědět, kam vedou...

 

DSCF0605a.jpg

... ze kterých i přes omezené výhledy můžeme vidět do kraje, kterým se vinou...

 

DSC_0966a.jpg

... a které poutníka bezpečně provedou všemi větrolamy, přes potoky, remízy i sady.

 

DSC_0974a.jpg

Anonymní cesta, dvoustopá, patří k archetypům naší "krajiny domova". Nese mnoho vrstev příběhů. Na důvěrně známé pěšině překvapí spíše mimořádné, "sezónní" jevy, jako v případě "bodláčí" na pravé straně...

 

DSC_0973a.jpg

Na pupenech květenství jednoho z bodláků si dávají dostaveníčko zlatohlávci tmaví, bravurně lavírující na hranici mezi významným opylovačem a škůdcem. Jejich příběh, spojený s naší krajinou, je obdobný, jako příběhy několika dalších, teplomilných druhů, třeba křižáka pruhovaného. I zlatohlávek temný byl ještě před pár lety spíše raritním obyvatelem těch nejteplejších oblastí jižní Moravy. Dnes patří k nejhojnějším broukům zemědělské  kulturní krajiny, i té do jisté míry znehodnocené.

 

DSC_0968a.jpg

Stále funkční stará cesta se svou otřepanou, všední, kouzelnou poetikou obyčejnosti.

 

DSC_0970a.jpg

 

DSC_0986a.jpg

Cesta borovou doubravou. Pár kroků odtud roste pět rostlinek jedné z nejvzácnějších rostlin naší přírody, zvonovce liliolistého. Pokvete až v srpnu.

 

DSC_0989a.jpg

Starší a méně používaná lesní cesta. O jejím zaniklém významu svědčí stále  ještě žijící živý chrám...

 

DSC_0993a.jpg

Bývala to významná křižovatka.

 

DSC_0996a.jpg

Stará, prastará, vzpomínka.

 

DSC_0999a.jpg

Jedna větev, co jinde celý kmen staletého buku. Tento památný strom se začal rozpadat. Pokud se nezasáhne, půjde to rychle; rozlomí se.

 

DSC_0997a.jpg

Duch cesty

 

DSC_0995a.jpg

Strážce.

Kvalita cesty je dána mnoha faktory. Na ty nejpřirozenější jako bychom zapomněli. Cesta už jen vede od někud někam. Cesta má ale člověka především vést... 

Foceno cestou Milským dolíkem a na okolních cestách, třetí červencový týden 2013

Petr Krejčí

Marek TrizuljakTeším se ze zájmu čtenářů o tento blog18:0929.7.2013 18:09:13
Jindřich BílekOdnikud nikam a zpět14:4425.7.2013 14:44:47
Marek TrizuljakKrásné fotky i téma13:1925.7.2013 13:19:14
janvargulič..napadl mne citát..14:1024.7.2013 14:10:08
Bábi Zlopočasnáxxxxxxxxxxxxxxx14:0924.7.2013 14:09:31
ZipPěkné...13:2224.7.2013 13:22:22
SvatavaPetře, já tě chválívám13:0524.7.2013 13:05:40
Martin DvořákVáclav Cílek12:0824.7.2013 12:08:07
Mírapřekrásné10:1524.7.2013 10:15:00

Počet příspěvků: 15, poslední 29.7.2013 18:09:13 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy