Degustace světla v Krajině

středa 25. září 2013 13:22

Jarní a podzimní, ranní a večerní. Světlo v krajině někdy, na malý okamžik, zvýrazní její duši tak, že ji můžeme postřehnout; sotva však definovat.

Připusťme na chvíli, že světlo není pouhým osvětlovačem krajiny, díky kterému ji vidíme. Jsou okamžiky, kdy je světlem přímo tvořena, a kdy lze toto její světlo vnímat nejen zrakem.

 

DSCF6659.jpg

Začátek podzimu na Týřově, v srdci Křivoklátska. Ostré, kontrastní světlo jako by zvýrazňovalo kontury černou tuší.

 

DSCF6666.jpg

Zelená je stále ještě zelenou, i když vrcholky stromů už začínají olizovat barevné nádechy podzimu.

 

DSCF6667.jpg

Chvilka, kdy se krajina vymaní ze sychravého počasí a slunko vysvitne, se snaží ze všech sil připomínat, že ještě dohlédneme za odcházejícím létem.

 

P1160010.jpg

Zářiový opar nad mosteckou uhelnou pánví,  pohled z terasy zámku Jezeří. 

 

P1160024.jpg

Mlha milosrdně tají obří jámu v zemi, dobře patrnou i při pohledu na Evropu z Vesmíru.  Jasné světlo jejím řídkým závojem nemá šanci proniknout, odráží se od něj a propůjčuje mu charakter celistvé, šedobílé hmoty.

 

P1160025.jpg

Hřeben Krušných hor sbíhá do pusté, zničené krajiny. Před pár desítkami let se pod nimi rozkládala plochá krajina mostecké pánve s bezpočtem jezer, mokřadů a malebných vesnic mezi nimi. Do této neopakovatelné krajiny shlížel barokní skvost, jehož jméno bylo jezerní pánví inspirováno: Jezeří.

S ukončením těžby se nabízí ojedinělá příležitost vrátit krajinu přírodě, lidem. Po vytěžených prostorách zůstává řada potenciálních nových biotopů; jsem zvědav, jak si s touto výzvou Češi poradí - jestli dokážeme vytvořit znovu nějakou jinou, novou, hezkou krajinu, funkční, anebo jen díry zatopíme vodou.

 

velisem.jpg

Jarní podvečer u Kopidlna. Slunce nám posílá totéž světlo, jako na podzim, ale náboj krajiny je zcela odlišný. Nejde přitom jen o barvy a stíny... světlo jinak zní.

 

sypka.jpg

Stará barokní sýpka pod Velišem, nedaleko Českého ráje... pokročilé jaro, dopoledne. Jako by vše kolem pokrýval lehký, blankytný filtr. Chutná svěže a ochlazuje.

 

DSCF5307a.jpg

Stejný namodralý nádech získává krajina přesně půl roku poté, na konci léta, v čase kolem žní. Pohled ze Džbánu směrem ke Slanému.

 

108.jpg

Svěží jarní zeleň se zdá být v krajině s panoramatem Jičína dominantní, ale stále na jazyku ulpívá příchuť namodralého "mentolového" chladu, který ale nezebe.

 

122.jpg

Tentýž namodralý závoj na jarním, ranním Kuksu.

 

121.jpg

Stejné místo, stejný čas, jen o půl roku později. Ačkoli na nás Slunce svítí ze stejného úhlu i vzdálenosti, jako zjara, nemate už naše oči modrými nádechy. Ke slovu se dostává purpurová, se zlatými odlesky.

 

123a.jpg

Když postoupí den a podzim ještě o trochu víc dozraje, mění se purpurový filtr, přes nějž nám světlo umožňuje do krajiny hledět, do fialových tónů. Ty jsou však už ryze zimní.

 

102a.jpg

Je to jen fialový nádech, zdání, pocit...  ale do zimy (snad) ještě daleko, teprve se ladí podzim!

 

DSCF2283.jpg

Večer na Spáleném rybníce, podzim. Světlo se nad vodou láme, a i když už lze postřehnout chystající se zimu  v jejím nachovém kabátci, prozatím ještě  večerům dominuje zlatá.

 

Obrzek31.jpg

Ani krajina ve svém "interiéru" neumí popřít, že léto už je fuč. Stará zeď někdejší rozlehlé zámecké obory v Horšovském Týně nemilosrdně dokládá běh času. Tělo už se rozpadá, ale duše naopak jenom kvete. Kouzlo stáří.

obr4.jpg

Podzimní (ranní) Santiniho Mariánská Týnice, znovuvzkříšený architektonický skvost, patřící k Plaskému klášteru. A opět lehce fialkový "filtr", který přikrmuje kouř z pálené trávy v přilehlém sadu.

 

obr27.jpg

Podvečerní výhled na krajinu Českého ráje. Krajina hraje barvami, ale dominantní v ní je znovu ta purpurová, nachová, kterou jí propůjčuje zvláštní lom světla.  Poslední krajinný horizont tvoří Ještěd, uprostřed jsou Trosky a zalesněné návrší před nimi skrývá labyrint Prachovských skal.

Nenápadný chloumek, kopeček  nad vesničkou na fotografii, je tentýž, jako na následujícím snímku...

 

136.jpg

... jen místo na podzim, na jaře, a z druhé strany.  Nevýrazné návrší s teplomilným lesíkem ukrývá nádhernou kapli Svaté Anny, součást komponované Šlikovy barokní krajiny, pro niž se mezi odborníky vžil název Mariánská zahrada, ale kterou laik jen sotva objeví. Přitom se jedná o jednu z vůbec nejpozoruhodnějších komponovaných krajin u nás.

 

P9200124.jpg

Hřebeny Krkonoš, září, skoré ráno. Na horách se světlo s nějakými odstíny a náznaky nepáře. Tady je vše přiznané a jasné. Hory jsou těsně po  východu Slunce oranžové...

 

P9200126.jpg

... později zlátnou

 

131a.jpg

Tohle nás teď v krajině čeká. Než se všechny barvy zimou utlumí, rozehraje světlo v krajině třetí, nejbarevnější větu ze své symfonie ročních dob. A znovu nám dá připomenout, že žijeme ve víru permanentních proměn, na které jsme přivyklí do té míry, že už se z nich kolikrát ani neumíme těšit. 

Petr Krejčí

Vojtěch HarokSouhlasím se Zipem13:0628.9.2013 13:06:11
Jan KouřilPoezie v obraze i textu.06:5327.9.2013 6:53:51
Ed28hm...19:2426.9.2013 19:24:45
Ed28hm...19:0126.9.2013 19:01:36
Ed28hm...18:5126.9.2013 18:51:42
matkaTentokrát jsem si vybrala22:0525.9.2013 22:05:30
Marek TrizuljakSvětlo a jeho kvalita19:5625.9.2013 19:56:22
SvatavaPetře, zase jsem nadšená18:4525.9.2013 18:45:00
ZipA ještě PS18:3825.9.2013 18:38:00
ZipRe: ...18:2225.9.2013 18:22:43
Ivana FlugrováŘíkám jedno, pěkné čtení,18:2225.9.2013 18:22:19
Naďa DéDobře, zipe,17:2325.9.2013 17:23:35
ZipPS pro Jirku B.15:5025.9.2013 15:50:03
ZipPane Buzický, tentokrát se pletete15:3825.9.2013 15:38:44
ZipKrásné, nádherné...15:3125.9.2013 15:31:56
josef hejnaPetře, tentokrát zatleskám i nahlas.15:1025.9.2013 15:10:40
Martin WeinbergerPane Krejci vy nikdy nezklamete.14:3725.9.2013 14:37:43

Počet příspěvků: 19, poslední 28.9.2013 13:06:11 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy