Hlaváčky, koniklece a Šibeničník

pondělí 31. březen 2014 12:10

Už jen pár dní bude trvat to první jarní bujení na jihomoravských stepích; hlaváčky i koniklece rychle odkvétají.

     

      Milovníci květů míří na Pálavu každé jaro, neboť to, co se na Pálavě během března a dubna odehrává, je zcela jedinečné, v naší krajině neopakovatelné. Některé jarní víkendy to na turistických cestách Pálavy vypadá jako na Václaváku, ale kochat se jarem lze na Pálavě velmi snadno i na místech, o kterých se turistické mapy ani průvodci nezmiňují, a kde po celý den nepotkáte člověka.

 

     DSC_1833a.jpg

Krajina Mikulova, s dominantou zámku, Kopečka a Turoldu, je prvořadým turistickým magnetem. Lidé sem zjara jezdí obdivovat dvě nejtypičtější rostliny našich stepí - hlaváčky a koniklece. Chodí stále na tatáž místa, aniž by tušili, že jejich nejbohatší a nejkrásnější lokality leží úplně stranou veškerého turistického ruchu.

 

DSC_1821a.jpg

Bezejmenné návrší nedaleko největšího moravského rybníka Nesyt. Být to někde v Čechách, tak sem proudí davy. Na Mikulovsku jde o celkem všední záležitost; podobných "anonymních" lokalit je v okolí celá řada.

 

DSC_1822a.jpg

Velké květy hlaváčků u nás rostou od konce doby ledové... jsou původním druhem chladných, travnatých stepí Sibiře. Na Pálavě pamatují i lovce mamutů.

 

DSC_1830a.jpg

Buď indikují přirozená bezlesí, nebo naopak krajinu ryze kulturní, obhospodařovanou - spásanou, kosenou. Stačí pár let bez údržby a hlaváček se nejprve stáhne, přestane kvést a nakonec na lokalitě zcela vyhyne.

 

DSC_1824a.jpg

Návrší s hlaváčky jsou dnes už vzácná; vymizela z krajiny stejně, jako se z ní vytratily ovce. Ale nadruhou stranu se do ní - stejně jako ovčí stáda - mohou znovu navrátit. Bez předražených záchranných programů, pouze v důsledku tradičního hospodaření, jako jeho přidaná hodnota.

 

DSC_1823a.jpg

Toto místo bylo ještě předloni kompletně zarostlé; dožívaly v něm jednotlivé exempláře hlaváčků, za pasivního přihlížení lidí z přilehlé vesnice - lidé jen velmi neochotně přistoupili na znovuobnovení obecní pastviny. Měli za to, že ty svídy a šípky jsou vlastně pěkné, a že je mnohem lepší mít za vsí neprůchozí, zarostlou spleť náletových křovin, než holý kopec s nějakýma kytkama.

 

DSC_1829a.jpg

Možná se jednou naučíme i krásu přírody a krajiny vyčíslit penězi, a zjistíme, že z pokladu, zanechaného nám předky, zůstalo jen pár solitérních drahokamů...

 

DSC_1842a.jpg

 

DSC_1846a.jpg

Jedna z nejbohatších lokalit hlaváčků se nachází na sprašových stráních Milovického lesa. Hlaváček je tu hojný tak, jako jinde pampelišky.

 

DSC_1826a.jpg

 

DSC_1831a.jpg

 

DSC_1843a.jpg

 

DSC_1845a.jpg

Milovická stráň s tisícovkami hlaváčků patří k našim nejbohatším botanickým lokalitám.

 

DSC_1841a.jpg

Šibeniční vrch je prvním výběžkem Pálavy na našem území (Pálava na jihu pokračuje několika návršími v Rakousku). Těmito kopečky na západě začíná celý karpatský oblouk.

Dlouhá léta byla tato lokalita nepřístupná, ležela v pohraničním pásmu. Příroda se tu vyvíjela zcela samovolně. Také díky tomu je Šibeničník jediným místem na Moravě, kde se udržela vzácná jihoevropská tráva ovsíř stepní (u nás roste pak už jen v Českém středohoří)

 

DSC_1835a.jpg

Mezi trsy ovsíře vynikají fialové květy konikleců velkokvětých - výrazně větších příbuzných konikleců lučních, které známe z několika stepních lokalit v Čechách.

 

DSC_1839a.jpg

Nápadné kopečky na horizontu krajiny už leží v Rakousku. Státní hranice vede po břehu rybníka. Zde se rodí horstvo, vrcholící slovenskými Tatrami a končící daleko na jihu Rumunska.

 

DSC_1837a.jpg

Po napuštění obludných nádrží Nové Mlýny pod Pálavou zanikla unikátní spojení stepní a lužní krajiny. Na Šibeničním vrchu si ještě lze udělat představu o půvabu, jaké toto nezvyklé spojení mělo: z výhřevných stepí shlížíme do rákosin s tůněmi.

 

DSC_1838a.jpg

Pálava má spoustu tváří; ta z Šibeničníku je téměř neznámá; a přitom patří k nejpůvabnějším. Právě díky vizuálnímu spojení s vodou.

 

DSC_1825a.jpg

 

DSC_1844a.jpg

S Šibeničním vrchem se loučíme pohledem k Mikulovu. V dáli vyčuhuje Stolová hora a my víme, že nás tam čeká jedno z nejpozoruhodnějších a nejkrásnějších přírodních dějství, jaká se na kontinentu odehrávají. O tom příště.

Petr Krejčí

Míra P.Příští článek16:101.4.2014 16:10:26
Marek TrizuljakZnalost, cit, vztah13:291.4.2014 13:29:02
BLANKAVyvoláváte vzupomínky.07:441.4.2014 7:44:39
BLANKAVyvoláváte vzupomínky.07:411.4.2014 7:41:23
ZipKrásné...17:1831.3.2014 17:18:39
JakubJako vzdy,16:3831.3.2014 16:38:39

Počet příspěvků: 6, poslední 1.4.2014 16:10:26 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy