Odsun - návrat původních obyvatel

středa 18. červen 2014 11:44

Odsun původních obyvatel ze sudetského pohraničí tamní krajinu na dlouhá desetiletí, možná dokonce staletí, negativně ovlivnil... Po generace pěstovaná "zahrádka" zpustla. Jsou však místa, kterým odsun vrátil jejich přírodní kouzlo.

Krušné hory byly ještě před pár lety vnímány jako hory zničené, poškozené emisemi, kde k nebi ční povětšinou suché pahýly mrtvých stromů. Zaniklé sudetoněmecké vesnice připomínají svou nedávnou existenci už jen v náznacích... po některých v krajině zůstaly základy domů, z jiných přežívají staleté lípy, v jejichž stínu na návsi se kdysi domorodci scházeli po celodenní dřině na polích a pastvinách. Odsun byl velkou prohrou člověka... nyní se ale zdá, že se původní obyvatelstvo na některá místa vrátilo v mnohem větší míře, než jsme mohli čekat...

 

DSC_2319a.jpg

Také prostor této louky býval vesnicí... keř uprostřed vyrůstá na místě někdejší chalupy, skupinka smrčků a bříz za ním sdílí stejný prostor, leč v jiném čase, s barokní kaplí, kterou místní před třemi sty lety vystavěli, aby ji noví obyvatelé s rudou hvězdou nad hlavami strhli, stejně jako všechny domy v okolí.

 

DSC_2321a.jpg

Když sestoupíme blíž, prozradí nám louka svými odstíny zelené, že není jen tak obyčejná... Na někdejší odvodněnou, vysušenou pastvinu, se v důsledku neudržování odvodňovacích struh (zaplať pánbůh za ty dary) vrátila nejen voda...

 

DSC_2353a.jpg

... spolu s ní - a netrvalo to déle, než 20 let - se na lokalitě začala znovu tvořit rašelina. Prozrazují ji nápadné chomáčky "bavlnek" několika druhů suchopýru.

 

DSC_2342a.jpg

Takováto zelená je k mání výhradně na rašeliništích... zbytek starého zaneseného odvodňovacího kanálu dnes funguje jako trvalé jezírko, v jehož bezprostředním okolí přibývá živé řašeliny každým rokem o píď.

 

DSC_2332a.jpg

Rašeliniště a rašelinné louky si s odstíny barev hrají po svém... každým přitom vyjadřují svůj charakter, napovídají, jaké druhy rostlin na nich rostou.

 

DSC_2348a.jpg

Dominující suchopýr patříval kdysi svojí hojností v české krajině k nejtypičtějších druhům našich luk. 

 

DSC_2350a.jpg

Velice často jej doprovází masožravá rosnatka okrouhlolistá... kdybychom uměli vnímat čas jejím pohledem, pak bychom právě viděli, jak se v jediný okamžik z jejího středu vyšvihne spirála stonku s bílým květenstvím na konci, dost vysoko nad smrtonosné listoví... v době květu rosnatky dodržují s opylovači tiché příměří.

 

DSC_2366a.jpg

...ano, tak tady stávala kaple... nezbylo nic. Na její místo se velice rychle vrací přirozená divočina Krušných hor... divočina, která svým bohatstvím vyrazí dech i ostříleným botanikům...

 

DSC_2387a.jpg

Bezprostředně u paty základů někdejší chalupy vykvétají orchideje... rašeliníky za pár let pohltí i tuto poslední vzpomínku na zaniklou ves.

 

DSC_2379a.jpg

První nález orchideje uprostřed rašelinné kapsy naznačuje, že tato lokalita už je výsadním královstvím přírody... 

 

DSC_2333a.jpg

Dostat se doprostřed rašeliniště není nic jednoduchého... pod sebou máte mnohdy několik metrů nestabilní, nebezpečné půdy, jejíž vlastnosti se podobají pohádkovému Peklu: co jednou schvátí, víckrát nenavrátí... 

 

DSC_2339a.jpg

Ty největší klenoty této znovuvzniklé rašelinné louky jsou ale právě v jejím středu. Divoké orchideje, prstnatce.

 

DSC_2344a.jpg

Milují, když doslova stojí ve vodě... tady tři vykvétají bezprostředně na březích malé, ale hluboké tůňky - stoupnout do ní, asi už by člověk bez pomoci nedokázal vylézt. 

 

DSC_2378a.jpg

 

DSC_2343a.jpg

 

DSC_2325a.jpg

Květnatá louka končí přesně tam, kde stojí první dům... kdysi obhospodařovaná pastvina se od 50.let minulého století vrátila ke své divoké podstatě.

 

DSC_2371a.jpg

Lehnout si do ní nelze, jen přidřepnout a v pokoře se nechat dojmout jejím půvabem...

 

DSC_2370a.jpg

 

DSC_2328a.jpg

V mikrosvětě přesličkového lesa, s ozdobou prstnatců...

 

DSC_2323a.jpg

Batiku neobjevili první lidé...

 

DSC_2324a.jpg

Dvojčata

 

DSC_2380a.jpg

Kresba každého květu je originální, neexistují dva stejné motivy... jako otisk prstů...

 

DSC_2383a.jpg

 

DSC_2326a.jpg

Dříve náves, dnes rašeliniště... nezbude po nás nic.

 

DSC_2384a.jpg

Suverénní návrat přírody do míst, odkud byl vyhnán člověk, dokazuje, že nevratnost některých změn v krajině není zdaleka tak nevratná...

 

DSC_2374a.jpg

... místo chalup kvítí... i se staronovými obyvateli.

 

Krušné hory, 16.6. 2014

Petr Krejčí

matkaNo, člověk, jako geologický činitel,21:3221.6.2014 21:32:25
matkaRašeliniště uchovávají?13:2321.6.2014 13:23:00
V.ČechRašeliniště UCHOVÁVAJÍ, občanko matko!10:2821.6.2014 10:28:37
V.ČechAch, Dikobraz – to BYL časopis!10:0421.6.2014 10:04:33
matkaEster,14:5020.6.2014 14:50:13
matkaPane Čechu,14:4420.6.2014 14:44:50
ZipParáda, krásné...14:3520.6.2014 14:35:33
esterHej Slovane občane Čechu V.14:2620.6.2014 14:26:10
V.ČechMater semper certa est, pater semper incertus10:4320.6.2014 10:43:37
V.ČechObčanka LaMichaela se mýlí, opakovaně10:0220.6.2014 10:02:18
La.MichaelaTaké se budu opakovat.07:4120.6.2014 7:41:50
matkaJe naprosto, ale naprosto jedno,21:4919.6.2014 21:49:07
TondaExistuji ruzne matky16:4919.6.2014 16:49:06
matkaTaké pytlačící kočky09:2319.6.2014 9:23:15
V.ČechDo Sudet se vracejí i vlci a Evropani!00:0419.6.2014 0:04:45

Počet příspěvků: 26, poslední 21.6.2014 21:32:25 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy