UNIKÁTY naší Krajiny VI – Skalní města

pondělí 17. srpen 2009 17:01

K Pivnicke rokli dojdete po mekkem lozi neustale naplavovaneho jemneho pisku na dne koryta potoka. Voda tece pod nim.
Autor

Každý  někdy v nějakém určitě byl. Na školním výletě v Prachovských skalách, na čundru v Adršpachu, s rodinou u Pravčické brány… To, co je pro Severní Ameriku svými skalními útvary Arizona nebo Utah, tím jsou pro Evropu její nejrozsáhlejší pískovcová skalní města České tabule. Ty největší a nejznámější mají na  Broumovsku, v Českém ráji,  Labských pískovcích a Českém Švýcarsku. Kromě nich jsou však v české a moravské krajině skryta v lesích často unikátní, malá, pitoreskní skalní města, která už zdaleka nejsou jen pískovcová.

Pokud bychom se fenoménu skalních měst chtěli věnovat trochu podrobněji, nebude mít tento článek konce. Proto se zaměřme jen na několik málo konkrétních míst a útvarů, které nejsou notoricky známé a přesto jsou v rámci celého kontinentu vpravdě unikátní.

             Pískovcové skalní město se vždy nachází v širší oblasti skalních útvarů. Ty charakterizují především hluboké skalnaté rokle, často kaňonovitého charakteru. V mocných vrstvách pískovců - zkamenělého dna někdejších moří – je vyhloubily vodní toky. Souvislé oblasti pískovcové tabule byly, mimo vodní eroze, vystaveny i tektonickým otřesům, jež je rozervaly do bloků. Tak vznikla jádra všech našich pískovcových skalních měst – labyrinty. Nejdokonalejším a pravděpodobně i nejmonumentálnějším přírodním skalním labyrintem na starém kontinentu jsou Adršpašsko – Teplické skály. Teplické skály jsou mezi skalními městy Evropy tím, čím je mezi městy skutečnými New York.

               V Českém ráji jsou naše pravděpodobně nejznámější skály a skalní města – Hruboskalsko a Prachovské skály – které jsou sice krásné, ale čekáme – li od skalního města to, že mezi skálami budeme procházet uzounkými uličkami s fantaskními průhledy, náměstími, věžemi i sklepy, pak nejlíp uděláme, když se vydáme do Tisských stěn, jednoho z nejkrásnějších a nejunikátnějších skalních měst v Labských pískovcích.  Množství skalních oken a „přesýpacích hodin“ vyrazí dech. Skály zde jsou překvapivě vlídné, což se např. o zimním soumračném Adršpachu rozhodně říct nedá…

             Pojďme ale k těm méně známým. Naprosto neopakovatelným typem fenoménu skalního města jsou východočeské TOULOVCOVY MAŠTALE. Překvapivě rozlehlá oblast pískovcových skal má své jádrové území soustředěno do pískovcové tabule, rozdělené na pět svébytných částí čtyřmi hlubokými roklemi. Ty vytvořily čtyři pramenné zdrojnice říčky Novohradky. Všechny tamní prameny jsou pozoruhodné – a že jich je! Jeden vytéká zpod skalního převisu, druhý probublává ve studánce zlatým pískovým dnem, třetí prýští přímo ze země…

Nejúžasnější je však samotné skalní město – Maštale. Jedná se o počáteční vývojové stádium vzniku skalního města typu Adršpach, avšak chodby jsou zde lemovány skalními stěnami jen pár metrů vysokými, na rozdíl od stametrových „mrakodrapů“ Adršpachu.

             Osobně v Maštalích spatřuji jedno z nejmagičtějších míst celé republiky. Pět samostatných chodeb se postupně zahlubuje do země, resp. do skály. Jako by jste vstupovali do jiného světa.  Uvnitř se cesty na několika místech setkávají na křižovatkách, z nichž lze vstoupit do jednotlivých „pokojů“, až Vás nakonec vypustí na malebném Chrámovém náměstí, odkud se do Maštalí můžete vrátit zase jiným vchodem.  Toto skalní minibludiště vrací do dětství. 

            Nedaleko Maštalí, prakticky „přes kopec“, se nachází jedna z našich nejunikátnějších roklí.  Pivnický potok se svým přítokem vyhloubily do měkkých pískovců hlubokou kaňonovitou rokli ve tvaru vidlice nebo písmene Y. Můžete si být jisti, že její návštěva vás ohromí. Málo kde se o ní dočtete, přestože patří k esteticky nejhodnotnějším a vizuálně nejefektnějším. Úzké řečiště je totiž plné polojeskyň, převisů i jedné rozsáhlejší a volně přístupné jeskyně. Potok zde dokonce protéká přírodní skalní bránou a hned nad ní vytváří soustavu kaskád a vodopádů, která nám může připomínat dna kaňonů Slovenského ráje. Pískovec je zde tak měkký, že jej snadno rozrušíte jen holou dlaní, v důsledku čehož mění PIVNICKÁ ROKLE po každé větší průtrži mračen či tání sněhu svou podobu: stěny se bortí, výmoly prohlubují, koryto se zanáší silnou vrstvou jemného, sytě oranžového písku… Opravdu jedinečné místo. 

            DEVĚT SKAL, nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, už názvem napovídá, že i v tamních žulách se vyvinulo skalní město. Návštěvník si jej ale nemůže, kvůli terénu, vychutnat tak, jako žulová skalní města na Moravě. Mezi Jeseníky, Rychlebami a Zlatými horami se nachází podivuhodný lesní komplex Bažantnice. Ze smrkových monokultur vystupuje několik tzv. ostrovních hor. Na nich se dochovaly zbytky nejen původního smíšeného starého lesa, ale především pozoruhodné skalní útvary. Vévodí jim pověstmi opředené VENUŠINY MISKY. Od nich se nám navíc nabízí výhled na naši nejvyvinutější oblíkovou krajinu – tj. krajinu formovanou pevninským ledovcem, který sem dosáhl až ze Skandinávie. Žulové skály zde tudíž nesou stopy po pohybu ledové masy, což v našich zeměpisných šířkách není vpravdě nic běžného.

             Na jižní Moravě, v bukových Chřibech, je ukryta žulová BUDAČINA. Spíš skalní vesnička, než město. Jen dvě křižující se „ulice“, přesto ty skály v člověku rezonují s něčím podstatným a dávným tak silně, že návštěva Budačiny rozhodně nezklame.  

                       Jediné naše skalní město ve vápencích máme na Pálavě. Bělostné skalní věže a štíty tu na jednom místě ukrývají dokonce periodický vodopád, ale jsou bohužel návštěvníkům nepřístupné, jelikož tamní ekosystém je nepředstavitelně cenný a zranitelný. 

            V Jeseníkách se nachází dokonce nevelké skalní město v břidlicích Keprnické části horstva, na vrchu VOZKA.  Vystupuje nad hranici lesa a nachází se přímo na vrcholu hory. To z něj činí jedno z nejatraktivnějších skalních uskupení u nás. Hned pod ním se navíc rozkládá překrásné vrchovištní rašeliniště i s mělkým jezírkem, což hodnotu tohoto místa ještě umocňuje. 

            Je ještě několik míst, jež se dají označit za skalní města. Uvedu už jen jedno – OSTAŠ. Vracíme se tím k pískovcům. Ostaš je typická stolová hora, ležící ve stínu zájmu o sousední Adršpach a Broumovské stěny. Její svahy z velké části tvoří kolmé skalní stěny, z nichž se nabízejí neobvyklé výhledy. V nich se na vícero místech vytvořila skalní města, která spíš než města připomínají dětské prolézačky.

Za návštěvu rozhodně stojí KOČIČÍ SKÁLY na severním úbočí Ostaše. 120 metrů pod plochým vrcholem hory je „pohozen“ obří úlomek z někdejšího temene, ve kterém voda vymlela soustavu chodeb a chodníků. Procházet se jimi je jako chodit po členité terase s výhledy do korun reliktních borů, které se zde dochovaly, a tu a tam slézat do suterénu, který ukrývá mnoho sklepů a „místností“. 

            Skalní města mají v naší Krajině nezastupitelnou roli. I když je vesměs porůstá nepůvodní smrková či borovicová monokultura, místy ještě narazíme na zbytky buků či reliktních borovic, které zde žijí od poslední doby ledové a patří tak k nejstarším druhům organismů žijících v naší republice. Skalní města jsou místy, kde stále ještě sídlí duchové a tajemné síly – a kdo o tom pochybuje, nechť  do nějakého jede a stráví v něm alespoň jeden večer od soumraku do noci.            

 Díky za pozornost J           

Petr Krejčí

Václavvodopád na Pálavě12:301.10.2009 12:30:40
NULITo mě tedy Váš článek16:3418.8.2009 16:34:22
josef hejnaPane Krejčí, omlouvám se.15:3218.8.2009 15:32:30
P. KrejčíDíky za příspěvky...11:3218.8.2009 11:32:02
VanekPar tatinku10:3818.8.2009 10:38:05
josef hejnaPane Krejčí (Petře ovšem),20:1917.8.2009 20:19:56

Počet příspěvků: 15, poslední 1.10.2009 12:30:40 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy