Bobošíková? Sládkova politická reinkarnace

neděle 30. srpen 2009 01:04

"My jsme si s panem prezidentem sli vzdycky na ruku..."

Za celou dobu, kdy se objevuje ve sdělovacích prostředcích (její působení v ČT nevyjímaje), jsem neměl možnost postřehnout u té dámy ani špetku lidskosti, rozuměj: přirozenosti. Stává se to v případech, kdy si ženy na dámy pouze hrají, aby tím zakryly, co zakrýt chtějí. Někdy samu sebe, svoji nejistotu, jindy třeba nezdravě silné politické ambice. Paní Bobošíková sice není vulgární a ubohá, jako byl svého času republikán Sládek, nicméně stejně jako on apeluje na ty nejnižší pudy svých voličů. A na ty nejhorší lidské vlastnosti.

Nastartovalo to „televizní krizí“. Bobo neskrývaně pomstychtivě hodlala provést personální čistky v duchu hesla „Kdo nejde s námi, jde proti nám“. Jelikož proti šel tehdy prakticky každý, její záměr nevyšel.

                        Byl jsem tenkrát na Václavském náměstí, kde se konala demonstrace na podporu stávkujících v ČT. Pravděpodobně poprvé od revoluce (nebo spíš od návštěvy G. Bushe staršího), a od té doby i naposledy, se celý jeho prostor zaplnil do posledního koutu. Chtěl jsem  na vlastní oči vidět, o co jde, protože sdělovací prostředky byly plné protichůdných informací. Jel jsem 3 hodiny do Prahy, zašel na Václavák, a pak zase 3 hodiny zpátky domů, vlakem.

              Zážitek z té demonstrace byl obrovský. Na tribuně se to hemžilo společenskou i kulturní elitou národa… skvělou řeč měla Jiřina Bohdalová, stejně jako Marek Eben nebo Zdeněk Svěrák. Manipulace masami se překvapivě nekonala. Lidé ani v tom houfu desetitisíců nepřestali být soudní. Proto také prakticky všechny politiky, kteří přišli podpořit stávkující a přihřát si tak zjištně svou polívčičku, vypískali. Když jsem přišel pozdě v noci konečně domů, hned jsem vyzvídal, co na tu neuvěřitelnou hordu lidí, která tak důstojně a spontánně vyjádřila svůj občanský nesouhlas se záměry tehdejšího předsedy ODS Klause zprivatizovat dvojku a omezit svobodu slova ve veřejnoprávní televizi ve svůj prospěch (neboť o to mu zcela prokazatelně šlo, jak se záhy podařilo osvětlit i v několika reportážích a dokumentech), říkají.              A ejhle, nikdo o ničem nevěděl… ve zprávách tehdejšího dočasného Bobo týmu sice proběhla zpráva o jakési demonstraci, ovšem přesně ve stylu komunistických lží: pár záběrů z brzkého odpoledne, kdy se pod Sv. Václavem teprve začali scházet lidé, doplněných anketou mezi „obyčejnými“ Pražany, z nichž téměř každý „šel na demonstraci jen proto, aby viděl tolik pomatenců pohromadě“.

             Takže o smyslu pro objektivitu a pravdu paní Bobošíkové víme své. Šla tenkrát do toho boje tak odhodlaná, vsadila na něj skoro vše, že následná totální porážka musela být hodně těžko zkousnutelným soustem. Říkal jsem si, že takovou hanbu a ponížení už jen tak nerozchodí a bude ráda, když se jí podaří uklidit  se do ústraní.

             Jenže Bobo se po čase znovu vyloupla, aby kandidovala do Evropského parlamentu, tedy orgánu, ve který nevěří, neustále jej haní a pomlouvá a usilovně hledá způsob, jak jeho práci sabotovat. V dobrém se spojila  s Vladimírem Železným (což mimochodem také mnohé ilustruje), aby se s ním po vyhraných volbách zase ve zlém rozešla. A ráda by v nenáviděném Bruselu trpěla z čiré obětavosti a pro službu národu i další volební období, jenomže to už jí voliči jaksi nedopřáli. O fous, ale nedopřáli.

             Naštěstí ale v České kotlině o volby nouze není. Tu prezidentskou nepočítejme, to byla jen taškařice do počtu, aby měl V. Klaus, Bobin guru, svou „hračku“ (rozuměj: funkci) na dalších 5 let jistou.

             Kandiduje nyní do parlamentu. A vytrvale a promyšleně pracuje na budování svého image: silná, chytrá, disciplinovaná, pracovitá, odvážná, statečná, bojující za práva nás všech, především ale „obyčejných“ lidí. A co na takové „obyčejné“ lidi platí?

              Tak především bychom měli vzbudit zájem, že naši rivalové se nás bojí. Vypustíme proto do světa informaci, že se nás kdosi (kdo nebo alespoň z jaké strany či politického spektra  ale neprozradíme, bojíme se soudních tahanic) snažil uplatit padesáti miliony korun, které nám nabízel výměnou za to, že nebudeme kandidovat. Inu, to je pořádný balík peněz, to by neutáhl snad ani Mára Dalíků s Řebíčkem dohromady…to by dal dokupy možná jen Standa Gross, ale tomu už je politika víte u čeho… Sice to není příliš věrohodné, ale co na tom, „obyčejného“ člověka přece ani nenapadne, že bychom si takhle vymýšleli!

             Pak bychom rozhodně měli zabrnkat na spolehlivou nacionální strunu a postrašit nároky sudetských Němců. Protože jestli vyhraje Schwarzenberg, tak je jasné, že bude chtít vrátit Němcům jejich majetek. Ano, to lidem sdělíme, pohrozíme jim tím, že když nás nezvolí, příjdou o své chalupy v Krušných horách.

             Rozhodně je také nezbytně nutné pomluvit všechny své rivaly. Pošpinit, rozpárat, zadupat, zničit. Když to zní z ženských úst, dá se to snést. Současně s tím musíme jít proti Evropské unii, protože její nařízení nám v mnohém šlapou na kuří oka a ohrožují naše „svobodné“ podnikání. Kdepak, EU, to není nic pro nás, české politiky. Celá Evropa je jen banda blbců, to my jsme jediní chytří, resp. jediní potížisté (no, Irové taky nejsou úplně debilní). Stejně tak příjmeme ekologická témata, především globální oteplování, za vlastní. Vydáme k tomu svá prohlášení a stanoviska, podpořené svými výzkumy. Hlavní je, že budeme vidět, však když nepřestaneme omýlat svoji mantru (ó, děkujeme Ti, Veliký, žes nás ji z Hradu naučil),  „obyčejný“ člověk znejistí, zapochybuje a bude náš!

             Pak už stačí jen něco slíbit duchnám (rozuměj: lidem v důchodovém věku), nějakou tu kačku navíc… a zamíchat, osolit, opepřit, zahustit a je to! Volby jsou naše!! Lidi nám přece uvěří, že to s nima myslíme dobře, že nám nejde jen o vlastní prospěch, natož aby si pomysleli, jestli to celé není jen urputná snaha zahojit své raněné ego právě z dob TV krize…

             Nevěřím. Nevěřím té osobě ani nos mezi očima. Bobošíková je v první řadě profesionální populistka, která má výhodu znalosti médií zevnitř. A umí této znalosti dobře využívat ve svůj prospěch. Ve SVŮJ prospěch…. Nikoli ve prospěch „obyčejných“ lidí.            

Petr Krejčí

Sokrates Jiří.Kde není pravda je možné vše!20:5330.8.2009 20:53:17
Jiří HermánekAsi nic tak nedělí názory lidí, jako televizní krize20:3630.8.2009 20:36:42
Petr z Táborajiný názor20:2130.8.2009 20:21:46
MakovarkaPetře, máte karmu17:1730.8.2009 17:17:24
SkeptikBobošíková...15:5030.8.2009 15:50:46
Lída V.Naďo,15:1230.8.2009 15:12:48
NaďaSice jsem se11:4730.8.2009 11:47:56
Petra ZajícováPane Krejčí,11:2830.8.2009 11:28:11
BíbaPlný souhlas,11:1330.8.2009 11:13:19
P. KrejčíTo: Oto Jurnečka + Petra Zajícová10:2830.8.2009 10:28:50
HonzaŽe vás to10:0330.8.2009 10:03:13
Tomáš JurčíkDávám karmu09:3230.8.2009 9:32:21
Jiraakpodivné figury09:0230.8.2009 9:02:49
la.mi(Michaela)Clovek se nema v nedeli rouhat08:0430.8.2009 8:04:26
Petra ZajícováVaše články02:4030.8.2009 2:40:36
Oto JurnečkaMě se líbí jak píšete02:2030.8.2009 2:20:41
VanekJe to Krava02:0830.8.2009 2:08:45

Počet příspěvků: 18, poslední 30.8.2009 20:53:17 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.

Petr Krejčí

Petr Krejčí

Česká krajina a lidé v ní

Nezávislý...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy